Velkomoravská říše (Jájova prezentace)
Velkomoravská říše
Vznik
- Součástí stěhování národů byl příchod Slovanů do střední a jižní Evropy.
- Roku 833 se knížeti Mojmírovi podařilo Pribinu z Nitry vypudit, připojil jeho knížectví ke svému a tento krok je označován za vznik Velkomoravské říše.
- Velkomoravská říše se stala prvním státem Slovanů na území Čech a Moravy.
Sídelní struktura
- Sídelní struktura Velkomoravské říše zahrnovala opevněné slovanské osady – hradiště. V hradištích se soustředil politický, kulturní a společenský život obyvatel.
- Mezi nejznámější sídla patřila:
- Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště (uváděno jako Velehrad), Pohansko u Břeclavi, Staré Zámky u Líšně, Olomouc
- na dnešním Slovensku: Devín, Nitra, Bratislava,
- v dnešním Maďarsku: Blatnohrad
Náboženství
- Kníže Rostislav (846-870) požádal roku 861 papeže o povolení bohoslužeb ve staroslovanštině - nepovoleno.
- Usiloval o vlastní arcibiskupství, o osvobození se od SŘŘ. Z toho důvodu se obrátil o pomoc k byzantskému císaři o vyslání starosvětů.
- Roku 863 přišli ze Soluně na Velkou Moravu Konstantin a Metoděj (v Soluni mluvili staroslovansky - rozuměli tedy našemu jazyku).
- Do příchodu obou arcijáhnů se bohoslužby sloužily pouze v řečtině a latině - nyní Konstantin a Metoděj zavedli liturgii ve staroslověnštině.
- Konstantin vytvořil zvláštní písmo - hlaholici, později se z písma vyvinula cyrilice (a později azbuka).
- Učili obyvatelstvo číst a psát - vznikaly první písemné památky
Kultura
- Velká Morava byla křižovatkou obchodních cest
- Literatura: Proglas (předmluva k překladu evangelia), Panonské legendy (život Konstantina a Metoděje)
- Kroniky - Geograf bavorský, Anály (letopisy) Fuldské.
Vztah k Franské říši
- V roce 870 nastoupil na knížecí stolec Svatopluk.
- Po krátkém vojenském konfliktu s východofranskou říší uznal její ochranu a zavázal se k placení tributu.
- Po smrti Metodějově (885) byl Svatopluk východofranskými biskupy přesvědčen, aby žáky bratrů Konstantina a Metoděje ze země vyhnal a začal podporovat latinskou (tj. západní) liturgii namísto staroslověnské - byzantské.
*Působení knížete Svatopluka v náboženské oblasti beru jako negativní vztah k Franské říši, ale mělo to kladné stránky, Viz. Následující stránka.
Vztah k Franské říši
- Politické usmíření a dohoda se sousední mocnou říší umožnila Svatoplukovi konsolidovat své vojenské síly a zahájit územní expanzi Velkomoravské říše. V době svého největšího rozmachu říše zaujímala přibližně následující území:
- dnešní Morava, Slovensko (s mocenským jádrem při středním a dolním toku řeky Moravy)
- dnešní Čechy (se závislým knížectvím Přemyslovců)
- severní část dnešního Rakouska (tj. severně od Dunaje)
- tehdejší Panonie (větší část, na jihu až po Balaton)
- Červená Rus (ležící na východní hranici, dnes součást Ukrajiny)
- oblasti při horní Visle a Odře (severní hranice)
- Lužické Srbsko (severozápadní hranice)
Zánik
V roce 894 kníže Svatopluk zemřel. Za vlády jeho nástupce, Mojmíra II se od říše se začaly odtrhávat některé kmeny
Na Velkou Moravu vtrhli nájezdníci ugrofinského původu z východních stepí – Maďaři. Ti patrně po zásadním vojenském střetnutí kolem roku 907 Velkomoravskou říši rozvrátili.